         |
Jako asi první věc po rozhodnutí, že vůbec budeme králíky chovat, bude další rozhodnutí a to jaké chovat plemeno. Nejlepší je navštívit pár výstav a pečlivě si prohlédnout jednotlivá plemena, případně pohovořit s chovateli, kteří vám jistě poradí co a jak. Nesmíte však věřit úplně všemu co se od nich dozvíte. Jako každá skupina na něco zaměřených lidí jsou i mezi chovateli "pábitelé", kteří vypráví někdy až řekněme "těžko uvěřitelné" příhody. Nebo na druhé straně lidé, kteří se s konkurenčním bojem vyrovnávají pomlouváním ostatních plemen a chovatelů. Mnohokrát jsem se setkal s názorem, že Novozélanďáci a Belgičáci mají málo mláďat, nebo že je problém odchovat a vypiplat k dospělosti mláďata Vídeňáků. Nechápu kde se tyto věci berou. Souseda, který mi také říkal že novozélanďák má málo mladých, jsem jednoduše přesvědčil tím, že jsem mu dal samičku a zanedlouho mi hlásil "zázrak", že má 11 mladých. Belgičáky mám pouze krátce, ale devět mladých ve vrhu také není žádný problém. 
Nyní mi nezbývá, než trochu zaagitovat pro Nb a BO. Novozélandský bílý je plemeno masné se středním vzrůstem. V dospělosti se jeho hmotnost pohybuje kolem 4,5kg. Když je udržován v čistém prostředí je jeho bílé baculaté tělo s kontrastem karmínové panenky velice líbivé. Jeho povaha je klidná a mírná. Králice si pečlivě připravují hnízda, do kterých pokládají střední až vyšší počet mláďat, o které se pečlivě starají (ale i přes to je
dobré si porod pohlídat). Dle mého názoru je to králík vhodný i pro začátečníky.Plemeno Belgický obr je králík s největším vzrůstem. Jeho vzhled je impozantní. Jeho hmotnost se v dospělosti pohybuje kolem deseti kilogramů. Hmotnost ale prakticky není shora omezená. Králík je poněkud temperamentnější. Třeba při kontrole a prohlídce na stole jej musíte dobře hlídat, protože seskok, ale i výskok do výšky 1,5m pro něj není žádný problém. Právě v zhledem k jeho hmotnosti a temperamentu tento králík není vhodný pro mladší chovatele. Přípravu hnízda a porod můžu posoudit jen podle malého počtu králic, ale zatím jsem neměl žádný problém. Když tedy máme vybrané plemeno nezbývá než zajet na nějakou větší výstavu a nakoupit chovná zvířata. Nejlepší třeba putovní výstavu mláďat, nebo Bohdalov, kde se také dají sehnat kvalitní zvířata. Jestliže jste si vybrali Novozélandské bílé, můžu vám dát pár tipů. Kupujeme-li samce, neměli bychom v žádném případě šetřit a vybrat opravdu dobré zvíře. Základem je pořádná hlava, musí být široká a hezky klabonosá. Toto platí i u samic, nemusí být již tak široká, ale musí být pěkně klabonosá. Další důležitá věc jsou uši, které by měly být spíše kratší. Další je dobrá srst. Protože byl tento králík vyšlechtěn křížením králíka Novozélandského červeného a králíka Angorského, má velké sklony k nepružnosti srsti. Asi poslední věcí jsou hrudní končetiny, které musí být silné a bez náznaku prošlapu, který se z chovu také šatně odstraňuje. Kupujeme-li samičku dbáme akorát na hlavu a jestli je samička do jednoho roku stáří, tak aby neměla lalok. Někteří chovatelé ještě kontrolují dostatečný počet struků. Na bodové hodnotě samice nemusíme příliš lpět (samozřejmě nemůže mít žádné hrubé vady viz vzorník). Většinou jsou výše bodované králice dosti drahé a potom s králicí bodovanou 92,0 bodů jsem měl daleko lepší mláďata, než s králicí prvotřídní. Ale toto je většinou věcí náhody. Dalším kritériem je zdravotní stav králíka. Králík musí být již od pohledu plný života. Podestýlka musí být suchá a hlavně nesmí být znečištěna řídkým trusem, což může být znakem stresu, ale také nemoci králíka. Oko králíka musí být lesklé a jiskrné. Králíkovi v žádném případě nesmí téci z nosu (může značit infekční rýmu) co se někdy chovatelé snaží zamaskovat jeho důkladným omytím. Dá se to však zjistit jednoduše tak, že se podíváme na vnitřní stranu předních běhů, těmi si králík čistí hlavu. Jestliže má králík srst na nohách silně slepenou, tak NEKUPOVAT. Další nakažlivé nemoci asi již pouhým okem nepoznáme. Další na co si dát pozor jsou cizopasníci usídlení v srsti, což se v poslední době docela často vyskytuje. Jsou to roztoči usídlení na srsti, nebo cizopasníci sající ve vrchních částech pokožky. Ti vytváří jakoby bílé lupy většinou za krkem a na hřbetu králíka. Já, když si pořizuji nového králíka, nebo když se mi vrací zvířata z výstavy, tak králíky postříkám přípravkem Bio kill, který by měl většinu "návštěvníků" zničit. Když si tedy králíka koupíme nezapomeneme si vzít rodokmen, králíkovi zkontrolovat tetování a zda je to opravdu samec (nebo samička), kterého jsme chtěli. Což by měl každý dobrý garant výstavy sám tak jako tak udělat. Když je vše vyřízeno, tak šup králíka do přepravky a jede se domů. Králíkovi během přepravy nemusíme dávat nic k jídlu, postačí trocha slámy jako podestýlka. Pokuď se domů nedostaneme dříve než do dvou hodin, tak postačí kousek chleba a kousek krmné řepy místo pití (mrkev bych u bílého králíka nedoporučil, mohl by si znečistit srst). V žádném případě nepřevážíme králíky v nějakých taškách, nebo co jsem také viděl v pytlích. Není to hodno chovatele. Na převoz používáme klasickou dřevěnou přepravku (nejlépe i s roštovou podlážkou - nemusíme podestýlat). Když budeme vystavovat, tak se jejímu opatření stejně nevyhneme a je rozhodně lepší než přepravky z umělých hmot. Ty králík ohlodává a vzhledem k druhu materiálu u něj může dojít i k poškození zdraví. Když dorazíme domů, dáme králíka do předem vyčištěného a slámou vystlaného kotce (já při čištění používám malé množství vápna, kterým kotec před podestláním popráším). Zajistíme vodu, suché krmení a klid. Asi po týdnu si králík začne zvykat a již s ním můžeme zacházet normálním způsobem. KrálíciKrálíkářská genetika 14.02.2012Připuštění králice a porod mláďat 10.09.2010 Tetování králíků a tetovací kleště 08.09.2010 Jak vybrat a koupit králíka 08.09.2010 Registrace a doklady králíka 08.09.2010, 01.10.2011 LíheňJednoduchý termostat s NTC termistorem 01.01.2012V případě, že máte na konkrétní věci odlišný názor či jinou zkušenost, popřípadě nápad co na tento web přidat, tak mě můžete kontaktovat přes e-mail." c 2010 veškerá práva vyhrazena |
